cestovní kancelář Grand Afrika

úterý 21. června 2016

"Splňte si svůj sen na safari v Africe



Touha poznávat a objevovat je člověku vlastní. Většina z nás si na ni vzpomene zpravidla při myšlenkách na dovolenou. Neobyčejnou náhodou a díky velkému štěstí jsme mohly využít služeb profesionálů v CK Grand Afrika, kde nám z našich představ dokázali během několika málo dnů stvořit realitu. Jedinečnou a výjimečnou! Byli připraveni se o nás skutečně postarat a z našich snů udělat nezapomenutelné zážitky. V rezervaci Entabeni v Jihoafrické republice jsme poznaly kus krásné země, která nás nadchla svoji nikdy nenudící krásou a zejména pak dokonalým profesionálním přístupem personálu v resortech Lakeside a  Ravineside. a zejména pak našeho trpělivého a znalého průvodce. Každý den na safari jsme tak zažily na vlastní oči a kůži neopakovatelný, a ničím nenahraditelný pocit, kdy se vám vzrušením chvěje hlas, a bylo úplně jedno, jestli se pohybujete mezi stohlavými stády býložravců anebo jste jen několik metrů od řvoucího lva. Velká pětka neboli Big Five (lev, levhart, buvol kaferský, a samozřejmě slon) nás uchvátila a již dnes víme, že se do Afriky vrátíme.
Přejeme Vám touto cestou mnoho dalších spokojených a nadšených klientů, tak jako jsme byly my a mohly si tak přivézt ze země duhového národa - Jihoafrické republiky (JAR), nabízející neopakovatelnou směsici barev, přírody, obyvatel, chutí, vína, mnoho krásných vzpomínek, dojmů a nepřeberné množství fotek.


CK Grand Afrika zprostředkovává zájezdy do míst, o nichž většina Evropanů jenom sní.



R+X"

(reference od klientů zaslané CK Grand Afrika 21.6.2016, nekráceno)




čtvrtek 22. ledna 2015

Jak poznat Madagaskar bez turistů - deník z cesty

Jak poznat Madagaskar bez turistů 

Madagaskaru se v posledních letech stává oblíbená turistická destinace a ročně sem proudí stále více turistů. Pokud ale navštívíte tento nádherný ostrov ve vhodnou dobu, můžete si jeho krásy stále užívat v téměř dokonalém soukromí.
Slavný ostrov, který je známý především lemury a baobaby, tak dokáže nabídnout velmi intenzivní cestovatelské zážitky, které si můžete vychutnat v naprostém soukromí.

Trochu jiná Afrika

Madagaskar - ostrovní stát ležící východně od afrického kontinentu. Je známý především množstvím endemických druhů fauny i flóry. Těmi nejznámějšími jsou patrně lemuři a baobaby, ale také například chameleoni (nejmenší druh je velký asi jako krabička od zápalek).
Naše madagaskarská expedice začíná na pražském letišti, odkud se skupinkou klientů míříme nejdříve do Paříže a následně s přestupem na Mauriciu vyrážíme přímo do Antananariva. Na letišti v hlavním městě Madagaskaru nás vítá nádherné počasí a přátelští lidé - ostatně jako jinde v Africe. Tím však jakákoliv další podobnost s kontinentální Afrikou končí. Přijíždíme do úplně jiné Afriky, ryzí až syrové, masovým turismem stále ještě nezkažené země a zároveň velmi chudé destinace.

Na první pohled jsou zde také zřejmé rozdílné kulturní vlivy a množství etnik. Devadesát procent obyvatel tvoří Malgaši, kteří sem přišli z Indonésie. Obyvatelstvo dále tvoří Arabové, Indové, Francouzi a kreolská a komorská menšina. Opravdu pestrá národnostní skladba. Celá země je tak směsicí indonézsko-arabsko-afrických zvyků okořeněných francouzskou kulturou. Velmi dobře je to patrné například u místní kuchyně. Zpět ale k naší cestě.

Kam oko dohlédne žádný turista, NP Isalo 
Kam oko dohlédne žádný turista, NP Isalo

Procházka po Antananarivu

Na letišti nás už vítá místní řidič a se slovy “mora mora”, což vyjadřuje malgašský způsob života a dá se popsat jako „čas je nepodstatný v našem životě, neboť kam chceš, tak tam se vždycky dostaneš“, pomalu vyrážíme směr centrum města.
Na Madagaskaru se opravdu nespěchá, což vidíme i při procházce hlavní třídou Nezávislosti, kde si v jedné ze zdejších renomovaných cukráren kupujeme výbornou místní ovocnou zmrzlinu. Podobně vypadá situace také na místních trzích, kde je možné nakoupit kvalitní madagaskarské koření, hlavně vanilku, hřebíček, vynikající pepř anebo šafrán.
Na druhou stranu jsou obyvatelé Antananariva velmi aktivní, pokud zahlédnou bílého turistu. Neustále mu pak pořád dokola nabízejí svoje průvodcovské služby nebo další „nezištnou“ pomoc. Nepříjemná je tato „pozornost“ místních hlavně po setmění, kdy je třeba si dávat pozor hlavně na krádeže. První den na Madagaskaru následně zakončujeme na jednom z městských pahorků, odkud je nádherný výhled na celé Antananarivo, kterému místní neřeknou jinak než Tana.

 

Ostrov lemurů

Druhý den vyjíždíme do národního parku Andasibe, který je známý početnou populací lemurů, chameleonů a bodlínů. Najdete zde ale i překrásné orchideje, ale bohužel se tady také těží palisandrové a ebenové dřevo. Při cestě do parku se ještě zastavujeme v soukromé rezervaci, kde poprvé vidíme chameleóny, gekony, hady a hlavně první sifaky. Opravdu zblízka, což jen umocňuje celý zážitek.

Květ baobabu 
Květ baobabu

NP Andasibe nás pak čeká další setkání s lemury a lokální specialita – vydáváme se s místním guidem na pěší večerní safari, kdy je největší aktivita nočních lemurů. Při cestě jsou někteří z nás sice netrpěliví, ale po chvilce pátrání v pralese nacházíme malé lemury maki a další místní endemity. Po náročném safari nám ale celkem vyhládlo, takže večerní steak ze zebu přichází poměrně vhod. Nicméně hned po večeři je třeba jít spát, ráno nás totiž čeká brzké vstávání a hlavní program parku.
Brzy ráno vyrážíme opět na pěší safari, tentokrát za největšími žijícími lemury – Indri indri. Tito lemuři jsou zajímaví tím, že vydávají zvláštní magické zvuky, kterými si každé ráno označují svoje teritorium. Z jejich tajemných skřeků člověku doslova tuhne krev v žilách. Při našem ranním safari indrie nejen slyšíme, ale máme štěstí a můžeme je i zblízka pozorovat.
Jak dále pokračujeme pralesem, potkáváme také další druhy lemurů – lemury hnědé, šedé a hlavně vzácné lemury bambusové. Den zakončujeme návštěvou ostrova s celkem čtyřmi druhy těchto endemických poloopic. Místní zvířecí obyvatelé nás pak hned po příjezdu na ostrov vítají tím, že nám skáčou za krk. V rámci dne ještě stihneme navštívit krokodýlí farmu, kde je možné, kromě množství krokodýlů, pozorovat také ohrožené želvy paprsčité, které jsou považovány za nejkrásnější želvy na světě, ale v následujících letech jim bohužel hrozí úplné vyhubení.  A vidět zde můžete také vzácnou Fosu (Cryptoprocta ferox), madagaskarskou endemickou šelmu, kterou už ve volné přírodě prakticky neuvidíte.

 

Za madagaskarským pivem a výjimečnou kuchyní

Po návštěvě NP Andasibe se vydáváme zpět do hlavního města a odtud na jih do Antsirabe, které je madagaskarským centrem piva. Město bylo založené Nory a je to jediné madagaskarské město, které vypadá evropsky. Na prohlídku nicméně vyrážíme ne úplně evropským způsobem. Tradičně dle místních zvyklostí volíme pro přepravu pousse-pousse, tedy rikšu. Rikšové vezou jednotlivě každého člena naší výpravy a ochotně zastavují u všech nejzajímavějších míst. Zde můžeme vystoupit a například místní trh, továrnu na zpracování drahokamů nebo termální lázně, si sami v klidu projít.

Zástupce madagaskarských lemurů 
Zástupce madagaskarských lemurů

Cesta dále pokračuje přejezdem do města Fianarantsoa. Na oběd se zastavujeme v tradičním Hotel Gasy (malgašská jídelna), kde je možné ochutnat místní „speciality“. Na jídelníčku je zde pravidelně velká porce rýže (základ malgašské kuchyně) a malá miska s kousky masa (většinou s kostmi) a k tomu omáčka nebo zelenina + převařená voda nebo rýžová voda. Cena takového menu činí maximálně jedno euro.
Obecně na Madagaskaru je základem místní kuchyně rýže a pro celý ostrov jsou dvě jídla více než typická. Je to ravitot – maniokové listy (tlučené v hmoždíři) plněné vepřovým masem a romazava z listů lilku. Dnešní den sice skoro celý propršel, ale to je ale v tomto období poměrně běžné a je to tak trochu daň za to, že můžeme ostrov objevovat bez davů turistů. Jsme ubytovaní v krásné lodge, ve které jsme úplně sami a personál se tak stará jen o naši skupinu.

 

„Francouzské“ víno

Další den nás čeká přejezd do národního parku Isalo. Po cestě navštívíme také vyhlídku na Pic Boby, což je druhá nejvyšší hora ostrova a vidíme i Biskupský kopec – místo s pochmurnou historií, jelikož se zde v minulosti prováděly kolektivní sebevraždy. Zastavujeme také u místního vinařství. Pracovníci nám vše ochotně ukazují a „povinně“ musíme ochutnat několik vzorků jejich vín.
Po ochutnání je všem zřejmé, že v této oblasti je sice francouzský vliv patrný, nevypadá to ale, že by tak tomu bylo zrovna při výrobě vína. Nicméně i přesto stojí zato místní víno vyzkoušet, je úplně jiné než to, na které jsme zvyklí. Po cestě do NP Isalo se stavujeme ještě do soukromé rezervace, kde žije asi 30 rodin lemurů kata a s místním průvodcem zde můžete absolvovat příjemnou procházku rezervací.

 

Jsme sami!

Další den vyrážíme na túru skalnatým národním parkem Isalo. V teplotě bezmála 40 stupňů absolvujeme několika hodinový trek úchvatnou krajinou připomínající americký “velký kaňon”. Všude kam dohlédneme ani stopa po turistech a už vůbec ne skupinách turistů. Užíváme si nerušené přírody v její ryzí podobě a to úplně o samotě.
Odměnou za túru v horkém suchém počasí, je nám příjemná koupel v přírodním jezírku přímo v parku. U národního parku Isalo bydlíme v lodge s výhledem na okolní skály. V celé lodge opět není jediný turista kromě naší skupiny. Personál má zase na starosti pouze nás, a takto je tomu na naší cestě ve většině případů.

 

Závěrečný odpočinek

Na závěr naší expedice ještě navštívíme další ze soukromých rezervací, ve které dominuje hlavně flóra a z ní především majestátné baobaby. Termín návštěvy nám hraje do karet a můžeme díky tomu vidět kvetoucí baobaby, což je unikátní událost, která se děje jen během pár dnů v roce.
Zbytek madagaskarského času ještě věnujeme krátkému odpočinku u Indického oceánu. Kromě koupání a šnorchlování je zde možné vidět nádherné mangrovy, navštívit místní rybářské vesnice, anebo strávit čas ve společnosti vynikajícího baobabového rumu, který se vyrábí v domácích podmínkách právě v době květu baobabů.

Madagaskarská rikša pousse-pousse 
Madagaskarská rikša pousse-pousse

Madagaskar je země s neobyčejným turistickým potenciálem. Většímu rozvoji turismu zatím brání horší infrastruktura a také jazykové bariéra. Hlavním jazykem je na Madagaskaru malgaština a francouzština.
Anglicky se dá s obtížemi domluvit v hlavním městě a v lepších hotelích. Přesto Madagaskar každoročně láká množství turistů a jejich počet se neustále zvyšuje. Je tak jen otázkou času, jak dlouho ještě bude možné křehkou madagaskarskou přírodu v současné podobě navštívit. Mimo národní parky už krajina doznala řady kulturních proměn.

Mora mora.

Převzato z článku pro Hedvábnou stezku (Pavlína Fulnečková, leden 2015)

pondělí 15. prosince 2014

Namibie - země, kam se budete chtít vracet

Namibie jedna z nejfotogeničtějších zemí afrického kontinentu. Stabilní a bezpečná destinace s nejstarší pouští světa, jedinečným přírodním a etnickým bohatstvím a obrovským množstvím zvířat. Krásné ubytování, dobré pivo, skvělé steaky, to vše si v Namibii můžete dopřát.



kudu velký, národní park Etosha

http://grandafrika.cz/
 druhý nějvětší kaňon světa - Fish River Canyon

Namibie patří mezi nejméně zalidněné země světa, na úctyhodné rozloze 824 292 km² žijí jen dva miliony obyvatel. Je tak ideálním místem pro cestovatele, kteří si rádi vychutnávají nerušený pocit z panenské přírody. Jako jedna z posledních afrických zemí získala Namibie v roce 1990 nezávislost (na Jihoafrické republice). A přestože ji evropští kolonizátoři (konkrétně Němci) opustili už před téměř sto lety, do dnešní doby je zde stále patrný německý koloniální vliv. Země tak spojuje jedinečnost ryzí africké destinace s nádherným přírodním bohatstvím a zároveň určité kulturní blízkosti pro nás Evropany.

http://grandafrika.cz/
 nejstarší poušť světa - poušť Namib

Nejenže se zde na mnoha místech německy domluvíte, ale můžete si i vychutnat výborné pivo německého (resp. plzeňského) typu – Windhoek a stejně tak další typické speciality našich západních sousedů. Nejvíce asi ve Swakopmundu, který leží přímo u Atlantického oceánu. Kromě kulinářských specialit tam můžete navštívit hadí farmu, muzeum křišťálů, anebo absolvovat celodenní plavbu za delfíny a lachtany na katamaránu, na jehož palubě se podávají místní lahodné ústřice a výborná lokální obdoba brandy. To je ale samozřejmě jen ochutnávka z toho, co vše lze v Namibii vidět a zažít.

http://grandafrika.cz/
 kouzelné ubytování u řeky v Capriviho pruhu

http://grandafrika.cz/
 návštěva kmene Himba

Co stojí za návštěvu?

Většina cestovatelů Namibii navštěvuje kvůli spoustě zvířat, kvalitnímu, čistému a pohodlnému ubytování, místní kultuře a fotogenické krajině. Zapomenout nesmíme také na bezpečnost, která je pro Namibii typická. Cestovatele z celého světa láká například světoznámý národní park Etosha (v době svého vzniku největší rezervace světa) a za návštěvu stojí také duny v poušti Namib, kde se můžete nechat hypnotizovat zdejší „měsíční krajinou“.
Nádherný je rovněž největší kaňon v Africe a druhý největší na světě - Fish River Canyon, který leží na jihu Namibie. Velkou zajímavostí Namibie je také například welwitschia mirabilis – rostlina, která je živoucí fosilií (stáří některých jedinců je odhadováno na více než dva tisíce let), a kterou zde můžeme spatřit přímo ve volné přírodě. Zároveň se v Namibii nachází největší dopadnutý meteorit na světě - meteorit Hoba. A zapomenout nesmíme ani na místní etnika, která pomáhají dotvářet kulturní obraz země.
Každopádně vzhledem k rozlehlosti země je velmi složité navštívit všechny „higlights“ během jediné návštěvy. Je tedy důležité se před cestou dobře rozhodnout se, co chcete určitě navštívit. Vzdálenosti jsou totiž obrovské.

Národní park Etosha

Milovníci zvířat nesmí vynechat národní park Etosha, který je opravdovým rájem zvířat. V Etoshi je velké množství napajedel, takže si stačí vybrat, jaká zvířata chcete který den vidět a můžete zamířit rovnou k napajedlu, které je pro daný druh nejvíce typické. Při troše štěstí je možno spatřit i místní endemit - impalu černočelou. Nejlepší dobou návštěvy je období sucha (červen-začátek října), tedy období, kdy centrální solná pánev je vyschlá a zvířata mají důvod návštěvy napajedel.
Národní park Etosha je pak vhodné zkombinovat s některou ze soukromých rezervací, které nejsou tak rozlehlé, a proto je zde větší pravděpodobnost vidět zvířata opravdu zblízka.


http://grandafrika.cz/
leopard kousek od auta, národní park Etosha

Zambezi (Capriviho pruh)

Zajímavou oblastí z hlediska zvířat i množství etnik, je takzvaný Capriviho pruh (oblast se nyní oficiálně jmenuje Zambezi) s řekami Kwando, Okavango, Chobe a Zambezi. Nachází se zde hned několik parků a velmi zajímavými možnosti ubytování - včetně kempů nad řekou nebo ve stanech s podsadami přímo na řece, odkud se dají pozorovat hroši nebo krokodýli. Celý region je navíc zaměřen na ekoturistiku.

Poušť Namib

Namib je pouští s několika nej zároveň. Je nejstarší pouští na světě, má největší duny na světě, patří i k nejsušším (spadne zde ročně pod sto milimetrů srážek). Podle této pouště, která se v úctyhodné délce dvou tisíc kilometrů táhne podél Atlantského oceánu od hranic s Angolou až po Jihoafrickou republiku, se Namibie také jmenuje.
Právě poušť Namib je domovem unikátní welwitschie mirabilis (welwitschie podivné). A i přesto že to na první pohled vypadá, že v nehostinných pouštních podmínkách lze jen těžko přežít, můžete zde při troše štěstí, vidět kromě zmíněné welwitschie také pouštní zvířata jako oryxe, pštrosy nebo lvy. Obrovským zážitkem také je, když vylezete na slavnou dunu 45. Přitom pochopíte, jak není vůbec jednoduché dostat se nahoru – hlavně pokud jdete jako první a nikdo před vámi nevyšlapal cestičku.

Etnika v Namibii
Namibii bezpodmínečně patří kmeny. Ať je to slavný kmen Himba nebo také kmen Herero – obě etnika jsou příbuzné bantuské kmeny, byť to tak na první pohled nemusí vypadat. Pro kmen Herero jsou typické barevné rohaté klobouky a barevné šaty místních žen. Na tomto kmenu byla počátkem 20. let německými kolonizátory páchána genocida. Mediálně známější jsou pak Himbové - především ženy pasteveckého kmene Himba, a to pro své sporé odívání a natírání těla a vlasů červenou hlinkou. Tu si na sebe natírají každý den.

Himbské ženy se nemyjí, nicméně není třeba se bát jejich návštěvy - nijak nezapáchají a naopak příjemně voní. Póry těla si totiž pravidelně „vykuřují“ vonnými směsi a to každá žena svou vlastní směsí, což je jakýsi osobní „parfém“. Zajímavostí je u Himbů také úprava účesu. Pokud například vidíte chlapce, který má vyholenou hlavu s jedním malým copánkem, znamená to, že je ještě dítě a neprošel iniciačním rituálem mezi dospělé. Pokud už má copy dva, znamená to, že už se poohlíží po manželce. V manželství si pak muži nechávají vlasy dorůst a spuštěné.

Ženy mají na hlavách několik copánků omazaných pastou z tuku a červeného okru. V himbské vesnici často nenarazíte na muže, ti bohužel většinou propadli alkoholu, a tak se prací ve vesnici příliš neúčastní.  Nebuďte také překvapeni, pokud vám Himbové nebudou rozumět anglicky. Přestože je v Namibii angličtina úřední jazyk, jen málo Himbů ji umí (mluví jazykem otjihimba) a jen velmi málo dospělých vůbec kdy navštěvovalo školu. V některých oblastech se jedná přímo o vládní záměr vedoucí k zachování kultury. A pokud na Vás budou volat „oshilumbu“ – znamená to lehce posměšně, že jste běloch.

http://grandafrika.cz/
návštěva kmene Himba

Ubytování v Namibii

Země nabízí širokou paletu ubytování. Od kempování po krásné lodges, ve kterých jsou hosté ubytováni v nejužším sepjetí s přírodou - ovšem s veškerým pohodlím. Nechybí ani možnosti pro glamping, což je opravdu luxusní kempování s prvotřídním komfortem a vždy doplněné skvělým jídlem, nádhernými a netradičními výhledy a samotným umístěním dané lodge.
národním parku Etosha doporučuji ubytování uvnitř národního parku, kdy spíte přímo mezi zvířaty. Oproti daleko levnějšímu ubytování mimo park se jedná o úplně jiný zážitek. Taktéž stojí zato vybrat ubytování přímo u dun, aby člověk mohl vidět duny hned před svítáním a nemusel kvůli tomu cestovat i několikahodinovým transferem, protože některá ubytování jsou poměrně daleko od hlavní brány.
netradiční ubytování ve stanech na řece s krokodýly a hrochy

Gastronomie

Když se zamyslím nad namibijskou kuchyní, okamžitě se mi vybaví braai – tedy grilování. Místní jsou v něm specialisté, stejně jako Jihoafričané. Sami o sobě říkají, že grilují 365 až 366 dní v roce a to ještě někdy i dvakrát denně (úsměv). Není tedy v podstatě možné odjet z Namibie a nezkusit braai. Nejlépe doporučuji kvalitní steak z místní divočiny – ochutnat tak můžete například antilopu, prase bradavičnaté, zebru, pštrosa nebo klasický hovězí steak. Vždy lehce grilovaný, v ničem zásadně nenakládaný. Griluje se i příloha a vlastně časem zjistíte, že ugrilovat se dá snad úplně všechno.
Úžasné jsou také grilované toasty se speciální medovou omáčkou a rajčaty. Samozřejmostí je zde i výše zmiňované výborné pivo a dokonce si můžete dát i točené. Jako třešinku na dortu pak doporučuji vyzkoušet místní šťavnaté ústřice – chuťově jedny z nejlepších na světě.
Všudypřítomný německý vliv se promítá nejen v kvalitních surovinách a pivu, ale i ve sladkostech a dezertech (například štrůdly a dorty). Voda je zde, stejně jako v Botswaně, Svazijsku a Jihoafrické republice, prakticky všude pitná z kohoutku a velice dobré kvality. Obecně lze říci, že jih Afriky je na tom hygienicky velmi dobře a rozhodně se není čeho obávat.

plavba na katamaránu za lachtany a delfíny

Doporučení pro cestování

Namibie patří mezi dražší destinace, s tím je třeba počítat. Vstupy do parků jsou sice poměrně levné (80 namibijských dolarů, což je cca 160 Kč), nicméně jídlo a ubytování je zde poměrně drahou položkou. Individuální cestovatelé by také měli vědět, že zařizování ubytování zejména v národních parcích je poměrně náročnou procedurou. Každopádně Namibie je bezpečnou zemí a vhodná jak pro individuální cestovatele, tak pro skupiny i pro rodiny s dětmi.
Je třeba si však dávat pozor na velké vzdálenosti a mít ubytování zařízené dopředu. V zemi je vízová povinnost a víza je třeba mít zařízená dopředu. Návštěvu Namibie doporučuji všem, a to i včetně „afrických začátečníků“, kteří mají kladný vztah k přírodě nebo gastronomii. Mezi nezapomenutelné zážitky patří pozorování zvířat při západu slunce v kombinaci s braai nebo jinou gastronomickou pochoutkou. Do Namibie se opravdu budete chtít (a budete mít proč) vracet.


Převzato z článku pro Hedvábnou stezku (Pavlína Fulnečková, prosinec 2014)